Můj rok 1986

Pár chvil před svítáním – tak by se dal nejspíš charakterizovat rok 1986. Zatím se ještě nic moc neděje, ale něco ve vzduchu už dává tušit, že změny se nezadržitelně blíží. Čítať ďalej ↓

Lidé žijí své vcelku poklidné životy zaměřené na rodinu, přátele, chalupy a výlety po vlasti či spřátelené cizině. V televizi sledují seriál Synové a dcery Jakuba Skláře, poprvé ochutnají bonbony Marshmallow, radují se z úspěchu inženýra Pavla Pavla, který rozchodí sochy na Velikonočních ostrovech. V dubnu všem ale poněkud zamrzne úsměv na rtech – Evropu po explozi jaderného reaktoru v Černobylu zahalí radioaktivní mrak. U nás ovšem média několik dní o havárii mlčí. Lidé nic netušíc vyrazí do prvomájového průvodu a ve Varšavě odstartuje „radioaktivní“ Závod míru. Pak se ovšem věci vrátí do zaběhnutých kolejí – za dveřmi je léto, čas prázdnin a dovolených. Táborníci na Lipně se mohou setkat se skupinkou losů, kterým se bez nehody podařilo překonat dálnici D1, při Univerzitě Palackého v Olomouci vzniká první univerzita 3. věku a v obchodním domě Kotva poprvé použijí čárový kód. I na světě se ovšem dějí věci – v Bangladéši spadne největší kroupa v historii, Fidel Castro se zapojí do kampaně proti kouření a ve Velké Británii je poprvé diagnostikována nemoc šílených krav. Zavzpomínejme tedy na rok, kdy Waldemar Matuška emigruje do USA, v kinech běží Vesničko má středisková a v Mariánských Lázních se mohou lidé těšit ze zpívající fontány.