Tímto zdánlivě prostým konstatováním se otevírá mnohovrstevnatý příběh člověka hledajícího a tápajícího, který skládáním složité mozaiky vytvářející portrét vlastního dědečka (vyborgského obchodníka a pojišťovacího agenta Schmidta, který kdysi dávno napsal konfesní román, jehož rukopis se na dlouhá léta ztratil) jako by toužil najít sám sebe. Vše je však mnohem složitější, román se pohybuje z místa na místo a v rozličných časech, osoba vypravěče se střídá, vedlejší postavy nejrůznějšího společenského zařazení se navzdory logice času překrývají a leckdy navzájem splynou. Srovnání toho, co bylo dřív a co je dnes, napovídá, že svět je pořád stejný a zároveň jiný. Zatímco Mr. Smith – současně jakýsi pan Novák i alter ego autora – touží odkrýt neznámou minulost svého předka, ten naopak tuší, jak bude žít a uvažovat jeho vnuk, který se narodí až dlouho po jeho smrti. Čas nehraje žádnou roli, rovněž tak ani děj. Svět se stává příběhem, který vplouvá do dalších příběhů, a tak pořád dál a dál až k dnešní realitě zglobalizovaného galimatyáše, od úsvitu hmotného rozkvětu až po nepříliš hodnotný plíživýkonzumní úpadek.
