Snadná cesta aneb Přímočaré vedení stupni cesty k Vytříbené Svrchovanosti, které se nazývá...

Kniha „Snadná cesta“ představuje českým čtenářům podivuhodnou a proslulou tradici učení, v tibetštině nazývanou Lamrim (v sanskrtu Bodhipathakrama, česky Stupně cesty), která jasným a systematickým způsobem shrnuje esenci veškerých Buddhových Učení do snadno pochopitelné a aplikovatelné cesty postupného rozvoje mysli, od prvních krůčků úplného začátečníka až po nejvyšší stav dokonale dovršeného Buddhy. Někteří lidé se někdy mylně domnívají, že Lamrim je jakýsi druh tradičního učení, který je spojen výhradně s jednou z tradic tibetského buddhismu. Čítať ďalej ↓

Ale to je naprostý omyl. Lamrim není učení jediné tibetské tradice. Lamrim je učení všech velkých indických i tibetských Mistrů všech tradic. Někteří ho nazývají „Lamrim“, jiní mu dávají jiná jména; jeho podstatným smyslem je tzv. cesta Tří bytostí, a ta je sama jádrem a srdcem veškerých učení, která kdy předávali velcí indičtí Mistři minulosti, a totéž platí pro všechny opravdové velké Mistry všech tibetských tradic. Jejich učení vždy bylo ve své podstatě učení výcviku v cestě Tří bytostí. Budeme-li studovat učení Milarepy nebo velikého Sakja Pandity, a zejména Mistrů Atíši, Dže Congkhapy a Gampopy a nakonec vlastně všech velikých Mistrů všech tradic, zjistíme, že všichni v podstatě učili právě Lamrim. Vše, čeho je možno dosáhnout cestou Tanter i cestou Súter, je dosažitelné jen a pouze na této základně Stupňů cesty – Lamrimu. Pančen Losang Čökji Gjelcen (1570 – 1662) byl jednou z nejvýznamnějších a nejvlivnějších postav v historii tibetského buddhismu. Byl rozpoznán jako znovuvtělení velikého a věhlasného Mahásiddhy – Gjelwy Wensapy. Po celý život neúnavně učil Dharmu Súter i Tanter nesčetné následovníky; k nejznámějším patří např. čtvrtý i pátý Dalajlama, jimž byl hlavním Mistrem, vychovatelem a rádcem. Při několika příležitostech také dokázal svým vlivem zastavit krveprolití, když jednal jako zprostředkovatel mezi znepřátelenými stranami Mongolů a některých tibetských vládců apod. Velký Pátý Dalajlama mu z vděčnosti věnoval titul „Pančen Lama“ a klášter Taši Lhünpo v Šikace jako jeho hlavní sídlo, od té doby je tento mistr znám jako „První Pančen Lama“.