Československá rozvědka a pražské jaro

Kniha se zabývá dosud zcela neznámými skutečnostmi souvisejícími s událostmi roku 1968 v Československu. Jedná se o informace a poznatky z prostředí rozvědky Státní bezpečnosti neboli I. správy MV. Čítať ďalej ↓

Zájemcům o československé moderní dějiny se tak dostává do rukou sonda do nitra důležité části bezpečnostního aparátu, jejíž činnost po dlouhá léta ovlivňovala politická linie vedení KSČ za podpory a stálého dohledu I. hlavní správy KGB, sovětské rozvědky. Vliv pražského jara na činnost československých zpravodajských služeb představuje mnohovrstevnatý příběh. Odehrával se v kulisách bezpečnostního aparátu, jenž měl být pevnou oporou komunistického režimu. Pro Státní bezpečnost byl rok 1968 nevídaným otřesem. A nevyhnul se ani zahraniční rozvědce neboli I. správě ministerstva vnitra. Pokus o reformu československé společnosti a následující okupace vyvolaly mezi příslušníky této služby nečekaně ostrý názorový rozkol. Hlavním podporovatelem reforem v rozvědce se stala generace poválečných, vysokoškolsky vzdělaných komunistů, jejichž vírou v sovětský model socialismu otřásla odhalení nezákonností a brutality stalinistického režimu ve 40. a 50. letech. Reformátorům však chyběla reakce z ÚV KSČ, pro nějž měla problematika rozvědky sekundární význam. Rovněž podpora ze strany ministra vnitra Josefa Pavla neměla žádoucí účinek. Zůstala tak zachována stávající struktura bezpečnostního aparátu, což invazním armádám Varšavské smlouvy napomohlo k rychlému obsazení Československa. Po okupaci přišlo druhé dějství pokusu o reformu. Také rozvědka se stala cílem činnosti sovětských bezpečnostních složek, které dokázaly v jejích řadách vyhledat s pomocí kolaborantů ve vedení ministerstva vnitra osoby ochotné paralyzovat její chod. Pokusy o reformování StB a rozvědky definitivně skončily s nástupem normalizace. V důsledku nekompromisních opatření opustilo rozvědku více než dvě stě zpravodajských důstojníků. Ještě více zasáhly I. správu MV útěky několika příslušníků do zahraničí, kvůli nimž bylo vyzrazeno mnoho jejích zpravodajských důstojníků, tajných spolupracovníků a byly dekonspirovány metody její práce. Pražské jaro se tak stalo pro československou rozvědku obdobím, z jehož důsledků se vzpamatovávala ještě řadu let.