Návštěvní den 1

V roce 1962 jsem jako student Pedagogické fakulty založil ve Spálené ulici v sále České státní pojišťovny divadelní klub Olympik.S kapelou Dixi-party přišel v témže roce do klubu Jiří Grossmann. A bylo rozhodnuto. Čítať ďalej ↓

Osud tomu chtěl, abychom se rychle spřátelili a začali intenzivně spolupracovat. Týž osud nám však nedopřál dostatek společného času - 5. prosince 1971 nás zase rozdělil. Jiří Grossmann zemřel. Přesto jsme toho stačili udělat v oblasti humoru poměrně dost. Byli jsme tak pilní? Nevím. Rozhodně jsmenebyli líní. Snad jsme toho napsali tolik především proto, že nás to bavilo. Byli jsme šťastní, když se lidé smáli. A diváci se smáli hodně. Možná víc, než jsme si zasloužili. Asi poznali, že v našem humoru je upřímnost a že máme své obecenstvo rádi. Opláceli nám smíchem, potleskem a milými dopisy.A oplácejí nám vlastně stále. Kupují si povídky Š+G, desky a kazety Š+G. A znovu píšou dopisy. Adresují je mně, ale vyptávají se především na Jirku.Fascinuje mě to, protože mi píšou i lidé, a není jich málo, kteří Jiřího Grossmanna nikdy nemohli vidět na jevišti. A já jim děkuji.Jsem rád, že především pro ně vydává Bonton Návštěvní den 1.Váš Miloslav Šimek