Jsme s vámi, buďte s námi!

5 %

Jsme s vámi, buďte s námi! Vzpomínky redaktorů Československého rozhlasu nejen na srpnové události r. 1968

kolektív autorov

Publikace, která vychází u příležitosti 45. výročí okupace Československa v srpnu roku 1968, přináší vzpomínky třinácti významných rozhlasových redaktorů - přímých aktérů tehdejšího dění okolo Československého rozhlasu. Jejich vyprávění, které zaznamenal a zpracoval Sláva Volný mladší, přináší plastické svědectví o společenské atmosféře šedesátých let, o poměrech v rozhlase a charakteru rozhlasové práce. Československý rozhlas, a zejména osobnosti, které v něm působily, výrazně přispěl k postupné liberalizaci společnosti.

Bezprostředně po 21. srpnu 1968 se stal symbolem a v jistém smyslu přímo centrem odporu proti okupaci. Díky statečnosti a vynalézavosti mnohých jeho redaktorů a pracovníků se podařilo za dramatických okolností udržet pravdivé a nezávislé vysílání navzdory invazní armádě i domácím kolaborantům. Svědectví účastníků tehdejšího dění je rozmanité, a to podle zaměření a role té které osobnosti. Jedno však mají společné - všichni setrvali ve svém postoji a odmítli přistoupit na pravidla nastupující normalizace, proto je čekal vyhazov, perzekuce anebo emigrace. Mnozí z nich se po listopadu 1989 vrátili k rozhlasové práci nebo se aktivně zapojili do politického a veřejného života země. Sláva Volný ml. (*1956), v současnosti odborný redaktor Českého rozhlasu František Černý (*1931), redaktor zahraničního vysílání, po listopadu 1989 velvyslanec v Německu Luboš Dobrovský (*1932), zahraničněpolitický redaktor, po listopadu 1989 mj. ministr obrany a velvyslanec v Rusku Věra Šťovíčková-Heroldová (*1930), zahraničněpolitická redaktorka a zpravodajka z Afriky, signatářka Charty 77, později překladatelka a spisovatelka Jiří Hraše (1930-2012), režisér publicistických pořadů, autor teoretických prací z oblasti uměleckého přednesu a režie Karel Lánský (*1924), vedoucí vnitropolitické rubriky zpravodajství, signatář Charty 77, po listopadu 1989 ředitel zahraničního vysílání Pavel Pecháček (*1940), režisér zpravodajských a publicistických pořadů, po emigraci redaktor Svobodné Evropy a později ředitel československého vysílání Hlasu Ameriky, po listopadu 1989 ředitel československého vysílání Svobodné Evropy Jan Petránek (*1931), komentátor a zahraniční zpravodaj, signatář Charty 77, po listopadu 1989 novinář a publicista Vladimír Príkazský (*1935), redaktor mládežnických pořadů a Mikrofóra, signatář Charty 77, po listopadu 1989 ministrem bez portfeje, autor rozhlasových her a dokumentárních cyklů Richard Seemann (*1933), redaktor zahraničního vysílání, po listopadu 1989 mj. ústřední ředitel Československého rozhlasu, novinář, publicista, autor dokumentárních knih Karel Tejkal (*1937), rozhlasový redaktor a politický komentátor, po listopadu 1989 se do rozhlasu vrátil jako vedoucí redaktor, autor teoretických prací o rozhlasové tvorbě Bedřich Utitz (*1920), redaktor zahraničního vysílání, po okupaci emigroval do Německa, po listopadu 1989 spolupracovník Českého rozhlasu a novinář Sláva Volný (1928-1987), rozhlasový redaktor, po okupaci emigroval a pracoval jako redaktor československého vysílání Svobodné Evropy Karel Wichs (*1941), redaktor zahraničního vysílání, po listopadu 1989 zahraničněpolitický komentátor a zpravodaj Kniha sleduje osudy hrdinky od jejího narození až do pozdního věku, z venkova do velkých měst a její občasné potýkání s alkoholem a alkoholismem svých nejbližších. Ten jí přivodí nejednu těžkou chvíli a přivede ji až k pokusu o sebevraždu. Autorka staví do kontrastu stereotypy bývalého režimu a svobodu, kterou přinesl rok 89. Ukazuje, kam až mohou zajít příbuzenskévztahy, jak se jimi člověk může nechat srazit až na dno, a že cesta zpět může vést přes tvůrčí činnost.

Vydavateľ Prostor
Počet strán 272
Rok vydania 2013
Jazyk Čeština
Väzba Mäkká väzba / Paperback
EAN 9788072602841
Adresa titulu https://www.artforum.sk/katalog/8362/vzpominky-redaktoru-ceskoslovenskeho-rozhlasu-nejen-na-srpnove-udalosti-r-1968
Bezprostředně po 21. srpnu 1968 se stal symbolem a v jistém smyslu přímo centrem odporu proti okupaci. Díky statečnosti a vynalézavosti mnohých jeho redaktorů a pracovníků se podařilo za dramatických okolností udržet pravdivé a nezávislé vysílání navzdory invazní armádě i domácím kolaborantům. Svědectví účastníků tehdejšího dění je rozmanité, a to podle zaměření a role té které osobnosti. Jedno však mají společné - všichni setrvali ve svém postoji a odmítli přistoupit na pravidla nastupující normalizace, proto je čekal vyhazov, perzekuce anebo emigrace. Mnozí z nich se po listopadu 1989 vrátili k rozhlasové práci nebo se aktivně zapojili do politického a veřejného života země. Sláva Volný ml. (*1956), v současnosti odborný redaktor Českého rozhlasu František Černý (*1931), redaktor zahraničního vysílání, po listopadu 1989 velvyslanec v Německu Luboš Dobrovský (*1932), zahraničněpolitický redaktor, po listopadu 1989 mj. ministr obrany a velvyslanec v Rusku Věra Šťovíčková-Heroldová (*1930), zahraničněpolitická redaktorka a zpravodajka z Afriky, signatářka Charty 77, později překladatelka a spisovatelka Jiří Hraše (1930-2012), režisér publicistických pořadů, autor teoretických prací z oblasti uměleckého přednesu a režie Karel Lánský (*1924), vedoucí vnitropolitické rubriky zpravodajství, signatář Charty 77, po listopadu 1989 ředitel zahraničního vysílání Pavel Pecháček (*1940), režisér zpravodajských a publicistických pořadů, po emigraci redaktor Svobodné Evropy a později ředitel československého vysílání Hlasu Ameriky, po listopadu 1989 ředitel československého vysílání Svobodné Evropy Jan Petránek (*1931), komentátor a zahraniční zpravodaj, signatář Charty 77, po listopadu 1989 novinář a publicista Vladimír Príkazský (*1935), redaktor mládežnických pořadů a Mikrofóra, signatář Charty 77, po listopadu 1989 ministrem bez portfeje, autor rozhlasových her a dokumentárních cyklů Richard Seemann (*1933), redaktor zahraničního vysílání, po listopadu 1989 mj. ústřední ředitel Československého rozhlasu, novinář, publicista, autor dokumentárních knih Karel Tejkal (*1937), rozhlasový redaktor a politický komentátor, po listopadu 1989 se do rozhlasu vrátil jako vedoucí redaktor, autor teoretických prací o rozhlasové tvorbě Bedřich Utitz (*1920), redaktor zahraničního vysílání, po okupaci emigroval do Německa, po listopadu 1989 spolupracovník Českého rozhlasu a novinář Sláva Volný (1928-1987), rozhlasový redaktor, po okupaci emigroval a pracoval jako redaktor československého vysílání Svobodné Evropy Karel Wichs (*1941), redaktor zahraničního vysílání, po listopadu 1989 zahraničněpolitický komentátor a zpravodaj Kniha sleduje osudy hrdinky od jejího narození až do pozdního věku, z venkova do velkých měst a její občasné potýkání s alkoholem a alkoholismem svých nejbližších. Ten jí přivodí nejednu těžkou chvíli a přivede ji až k pokusu o sebevraždu. Autorka staví do kontrastu stereotypy bývalého režimu a svobodu, kterou přinesl rok 89. Ukazuje, kam až mohou zajít příbuzenskévztahy, jak se jimi člověk může nechat srazit až na dno, a že cesta zpět může vést přes tvůrčí činnost.

Ďalšie z kategórie slovenské a české dejiny