Imperfekcionisté

Satirický a přitom dojemný ohňostroj lidské marnosti odehrávající se v kulisách mezinárodního deníku sídlícího v Římě. Hrdinové románového debutu bývalého novináře Toma Rachmana nejsou zrovna ideálními kandidáty na Pulitzerovu cenu. Čítať ďalej ↓

Představte si šéfredaktorku prožívající manželskou krizi či postaršího pařížského korespondenta, který byl kdysi váženým reportérem a velkým svůdcem, ale dnes nemá „žhavější“ téma než chov strnadů. Nebo anorektickou redaktorku ekonomického zpravodajství, jež se zamiluje do dredatého irského povaleče. Odborníka na nekrology a křížovky, jehož životním cílem je „nic nedělat“, avšak rodinná tragédie ho ironií osudu posune v kariéře. Mladého naivního káhirského dopisovatele, snažícího se zdokumentovat „sexuální život islámských extremistů“, kterého bez skrupulí vysává starší kolega. Afektovanou, osamělou a zatrpklou finanční ředitelku nebo editora sisyfovsky bojujícího proti překlepům typu Saddám Hnusajn nebo genitální ekonom. Ti všichni jsou závislí na vnukovi zakladatele novin, jenž se však zajímá jen o svého baseta jménem Schopenhauer. Jsou to ztracenci, antihrdinové, věční smolaři lapení dosítě pochyb, zmítaní osudem. Jsou patetičtí i dojemní současně. Jsou zkrátka neodolatelní. Rachman je sleduje výsměšným perem milovníka opileckých portrétů a anekdot posbíraných u automatu na kávu. Kniha prostřednictvím jedenácti příběhů vykreslujevíce než padesát let historie jedněch novin, od zlatých časů k jejich úpadku. Ačkoli se každá z kapitol odehrává v jiném období a točí se kolem jiné postavy, je kniha — právě díky hrdinům, kteří proplouvají napříč jednotlivými epizodami — důmyslně propojeným příběhem. Slovo "imperfekcionisté" v anglickém slovníku nenajdete, autor Tom Rachman jím označuje jedenáct postav, které vystupují v jeho stejnojmenném románu. Jsou to frustrovaní, emocionálně nejistí a slabí lidé, kteří mají celý život velké problémy sami se sebou a kterým vyhovuje, že se od nich žádné zvláštní výkony neočekávají. Nad panoptikem bizarních postaviček se mohou ukájet ti, co českým novinářům začasté spílají a žehrají, a čeští novináři se s úlevou mohou chlácholit tím, že to u nás není ještě nejhorší, i když i na dveřích některých domácích redakcí by mohla viset cedule s nápisem: Pozor, za dveřmi je realita. Román je možné interpretovat jako metaforu blížícího se konce jedné civilizace založené na alfabetické kultuře. Zřejmě proto seobjevil na seznamu bestsellerů New York Times a byl přeložen do dvanácti jazyků. - Karel Hvížďala Zábavný, lidský, dojemný, místy pobuřující a neskutečně trefný — takový je Rachmanův román, kniha, kterou přečtete jedním dechem a na konci si budetepřát, aby se deník, o kterém se v ní píše, vydával dál, aby ještě jednou našel čtenáře a investory — zkrátka aby román neskončil. Nebo aby se Bradu Pittovi, který na Imperfekcionisty koupil filmová práva, povedlo natočit film stejně skvělý, jako je tahle kniha. - Amanda Meyrová Každý, kdo kdy byť jen přičichl k novinařině, pozná, že Imperfekcionisté jsou opravdu příběhy ze života. - The Guardian