Světla a stíny v životě Baťova ředitele

Ing. František Malota byl ve 30. a 40. letech minulého století jedním z ředitelů firmy Baťa.

Ve firmě se vypracoval tvrdou prací a stal se jedním z jejích pilířů. V knize je popsaný nejen jeho osud, ale také způsoby, jak firma Baťa mistrně za zády gestapa poškozovala německé hospodářské a finanční zájmy. Ing. František Malota se podílel nejen na těchto operacích, ale osobně organizoval také peněžní a materiální pomoc Slovenskému národnímu povstání a partyzánům na Zlínsku. Po válce ho nemilosrdně šikanovali paradoxně právě lidé, kteří během okupace pracovali pro gestapo a poté ve službách komunistické stranyobsadili vedoucí pozice ve firmě Baťa. Zášť nových mocipánů vůči tomuto pracovitému a čestnému baťovci šla tak daleko, že byl v 50. letech uvězněn, krutě vyšetřován a odsouzen ve vykonstruovaném procesu k nuceným pracím na Jáchymovsku. Přesto zůstal optimistou a nezlomeným člověkem. V jeho příběhu se na pozadí tehdejších událostí prolínají osudy dalších zlínských osobností, různých soudružských figurek a bezzásadových darebáků, kteří tehdy ve Zlíně žili. JUDr. Jaroslav Pospíšil (1941), pochází z Jankovic u Holešova. Vedle svého dlouholetého povolání právníka se zabývá také literaturou faktu. Je členem Obce spisovatelů a Klubu autorů literatury faktu. Regionální tematiku zpracoval v knihách Svatý Hostýn (1990 - spolu s Z. Fišerem), Svatý Hostýn a jehokraj v pověstech (1993), Svatý Hostýn v historii a povídkách (1994), Toulky dávnou historií podhostýnského kraje (1997 - spolu se Z. Fišerem a J. Motalem), Tichá noc (1997 - spolu s J.A.Rychlíkem a J. Motalem), Prusinovice v minulosti a současnosti (1999 - spolu s J. Motalem), a mnohé další, své rodné obci Jankovicím věnoval práci V objetí vzpomínek (2010) a Dějiny Jankovic (2011, spolu s V. Březinou). Jeho hlavní doménou je však problematika druhého a třetího odboje, které se věnuje v knihách: Radista skupiny Clay Eva vzpomíná (1991 - spolu s Č. Šikolou), Nesmiřitelní - Hory Hostýnské (1992), Nešli stejnou cestou - osudy parašutistů a konfidentů gestapa (1992 - spolu s Č. Šikolou a Č. Podzemným), Sluha dvou pánů (1999 - spolu s F. Hanzlíkem a J. Pospíšilem), Soumrak demokracie (2000 - spolu s F. Hanzlíkem), Alexej Čepička - šedá eminence rudého režimu (2009 - spolu s J. Pernesem a A. Lukášem). Za knihy Hyeny (1996), Hyeny v akci (2004) a Alexej Čepička - šedá eminence rudého režimu (2009) obdržel mezinárodní cenu za literaturu faktu E.E. Kische. Spolupracoval také s Českou televizí na četných dokumentech, m.j. Major Antonín Bartoš, Vizovická Mata Hari, Neznámí hrdinové - Čestmír Šikola.