Siamská dvojčata

Edwin, hrdina románu je ochrnutý a slepý, vede se sebou nekonečný monolog, snaží se osvobodit mysl od pozvolna odumírajícího těla a nespokojenost s osudem vybíjí na ženě. Ta vedle něj žije pokorně a smířeně a mužovy neplodné úvahy přirovnává k sítím, jež kolem ní jako pavouk spřádá a snaží se ji do nich chytit. Čítať ďalej ↓

V útlém románu líčí norský spisovatel Stig Saterbakken (1966) soužití dvou manželů – starců. Na střídačku v knize hovoří on (slepý, paralyzovaný, ve dne v noci zavřený v zaneřáděné koupelně) a ona (která o zahořklého partnera pečuje už jen mechanicky). Brzy je jasné, že oba pojí jen perverzně nenávistná závislost. Stařec na sobě i okolí provádí permanentní vivisekci a dává nám nahlédnout do své zvrácené mysli. Nejraději přitom používá fekální metaforiku, ovšem ohavné, byť někdy trefné, jsou tu vlastně všechny obrazy. Třeba na prsa vlastní matky vzpomíná jako na dva propíchnuté puchýře. Siamská dvojčata redukují stáří na zavánějící tok vyměšování a lidské manipulace a tato fikce rozhodně nepůsobí povzbudivě. Naštěstí pro čtenáře ale ani úplně věrohodně. www.respekt.cz