Pražská opevnění

Publikace zachycuje vývoj opevňování Prahy od jeho počátků (ještě před vlastním založením města), spočívajících v existenci řady hradišť přes vznik obou pražských hradů a následný vznik jednotlivých pražských měst. Na vývoj středověké fortifikace navazuje i novověká pevnostní výstavba, která v 17. a 18. století Prahu změnila v největší bastionovou pevnost na našem území.

Text zachycuje i další osudy pražských opevnění až do jejich postupné likvidace a uvádí i současný stav pozůstatků. V publikaci nejsou opomenuty ani bojové události, které se pražských opevnění týkaly, text provází řada příloh (mj. velitelé Prahy) a na 600 poznámek. Ukážka z knihy Pražský hrad nezůstal nadlouho jediným opevněným objektem v prostoru pražské kotliny. Na pravém břehu Vltavy, asi tři km vzdušnou čarou jižně od Pražského hradu, vzniklo na mohutném a vysokém skalnatém ostrohu 42 metrů nad hladinou Vltavy druhé přemyslovské hradiště nazvané Chrasten, později Vyšehrad. Vzhledem k tomu, že větší část ostrožny chránily příkré srázy spadající k Vltavě a k Botiči, byl k hradišti snadný přístup pouze od jihovýchodu z dnešní Pankráce. Jelikož vyšehradské hradiště chránilo přístup ke stávajícímu pražskému osídlení ve směru od jihu, je jeho založení spojováno s čistě vojenskou funkcí danou strategickou ochranou centra raně středověkého českého státu. Chráněná plocha Vyšehradu o velikosti asi 9 až10 hektarů zaujímala zhruba trojúhelníkový nepravidelný půdorys a svou velikostí zhruba dvojnásobně převyšovala Pražský hrad. Dřevozemní hradba s vnitřní roštovou konstrukcí, s palisádou na vrcholu, s čelní i zadní plentou z nasucho kladených kamenů a s předsunutým suchým příkopem před východní a částečně i před severní stranou kopírovala na západní a jižní straně hradiště hrany skalnatého ostrohu, zatímco na východě příčně přetínala ostroh zhruba v prostoru dnešní Leopoldovy brány a odtud se stáčela podél svahu zpátky k Vltavě. Celková velikost hradiště dosahovala na délku v ose západ-východ asi 350 až 400 metrů, zatímco nejmenší šířka v ose sever-jih v místě baziliky sv. Vavřince byla jenom asi 130 až 150 metrů. Maximální šířkačinila asi 340 metrů. Hlavní vchod do hradiště pravděpodobně ležel na východní straně návrší směrem k Pankráci a tvořila jej brána sv. Martina, pravděpodobně charakteru dřevěné průchozí věže. Kromě toho existovala zřejmě také vedlejší brána na severní straně hradiště směrem do Podskalí. Z nejstaršího vyšehradského opevnění byly při archeologických výzkumech odkryty pozůstatky příkopu a dřevozemní hradby s čelní kamennou plentou na severovýchodním obvodu areálu bývalého hradiště v dnešních Karlachových sadech. Podle starších představ mělo hradiště na Vyšehradě vzniknout již v 8. století, avšak tuto teorii se archeologickým výzkumem nepodařilo prokázat. Ani poslední průzkumy jeho vznik nekladou hlouběji než do poloviny 10. století, ačkoliv by vlastně podle starých pověstí mělo jeho založení naopak předcházet vzniku Pražského hradu. Nejnovější odborná literatura dokonce jeho vznik posouvá až do poslední čtvrtiny 10. století. Dává ho do souvislosti s krizí českého státu v posledních desetiletích vlády knížete Boleslava II. a nutností vybudovat nový domov pro vojenské navrátilce ze ztracených vzdálených držav českého státu a ochranou osídlení na pravém břehu Vltavy. Lidové noviny, 15.5.2008