Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme

Práce pojednává o problematice nových sociálních rizik. Na rozdíl od většiny odborné literatury tato rizika nejen popisuje, nýbrž se snaží objasnit jejich šíření v souvislosti s přechodem k tzv. poprůmyslové společnosti a procesem deindustrializace.

Autor vysvětluje, proč probíhající reformy nepovedou ke zmírňování, ale naopak k dalšímu šíření nových sociálních rizik, která v našich podmínkách výrazně zasáhnou také střední vrstvy. Analýza se pohybuje ve třech rovinách: na nejobecnější úrovni postihuje základní rysy neoliberálního projektu transformace společnosti, v rovině sociální politiky se věnuje dopadům probíhajících reforem na českou společnost a v rovině empirické zkoumá na příkladu ostravských domácností, jakými způsoby se lidé snaží s dopady nových sociálních rizik vyrovnat. Autor vysvětluje, proč se expanze nových sociálních rizik nevyhne České republice, proč tato rizika postihnou ve výrazné míře i střední vrstvy a proč se ve své naléhavosti projeví především v bytové otázce. Lze tržní rizika léčit trhem? Co znamená mafianizace ekonomiky? Může stát organizovat korupci? Pokud ne, tak proč to dělá? Co se skrývá pod heslem „být sám sobě manažerem“? Proč lidé ztrácejí imunitu vůči sociálním rizikům? Jsme zemí chudých středních vrstev?