Jan Masaryk. Úvahy o jeho smrti

Jan Masaryk (14. září 1886 Praha - 10. března 1948 Praha), syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a jeden z nejvýznačnějších československých diplomatů první poloviny 20. století, byl mimo jiné velvyslancem v Londýně (1925-1938), ministrem zahraničí Benešovy exilové vlády a nakonec ministrem zahraničí ve vládě Klementa Gottwalda.Při únorové krizi roku 1948 odmítl rezignovat spolu s ostatními nekomunistickými členy. Navenek vystupoval konstruktivně, pronesl i několik provládních prohlášení. Čítať ďalej ↓

V soukromí však rezignoval a přemýšlel nad odchodem do dalšího exilu. 10. března 1948 byl nalezen mrtev pod oknem svého bytu. Jeho smrt je dodnes záhadou. Existují celkem tři teorie: podle jedné šlo o vraždu (Masaryk byl z okna prostě vyhozen), podle druhé o sebevraždu (Masaryk z okna sám vyskočil) a podle třetí verze se Masaryk pokoušel po římse utéct ze svého bytu (kde se v tu chvíli prokazatelně pohybovali vetřelci) a spadl. Po roce 1990 se k tragickému konci Jana Masaryka vrátil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu - ÚDV, který obdržel řadu podnětů občanů i institucía znovu prověřil všechny možnosti spjaté s úmrtím tohoto politika. ÚDV předkládá odborníkům i veřejnosti nejobsáhlejší sborník příspěvků sedmi autorů, do něhož vedle jeho pracovníků Jana Kalouse, Lubomíra Boháče a Ilji Pravdy přispěli také historik Jiří Kocian a pamětníci Josef Lesák, Zdeněk F. Šedivý a Antonín Sum.