Hrady hnevu

Románová prvotina italského spisovatele, ve které vzdal hold smělým průkopníkům pokroku 19. století, lidem, kteří měli odvahu jít za svou touhou a za svým snem, nebáli se riskovat a dokázali unést prohru. Hrdinové Hradů hněvu sní o zemi zbrázděné železničními tratěmi, ve kterých spatřují \\pomníky přímočaré trajektorie osudu\\', sní o skleněné architektuře, kde bude člověk konečně v bezpečí, sní o tom, že objeví neviditelné noty, pořídí katalog života, naleznou to, co ztratili, zvítězí nad vlastním strachem, nad sebou samými, nad osudem. Čítať ďalej ↓

A není důležité, jestli se jejich sny vyplní, Bariccovi hrdinové nemusí bezpodmínečně vyhrávat, pro ně je důležité nevzdát se, zkoušet to zas a znovu. Quinnipak je mestečko, ktoré by ste na mape darmo hľadali. Stojí tam lokomotíva s menom Elizabeth, hoci tam nevedie nijaká železnica. Hráva tam zvláštny nástroj humanofón, zložený zľudských hlasov, malý najdúch Pehnt zo všetkých síl dorastá do kabáta, v ktorom ho našli na kostolných schodoch, aby sa mohol vydať do sveta, starý robotník Anderson pomáha realizovať smelé plány o Sklenenom paláci geniálneho architekta Hectora Horeaua v malej sklárni... Neveľká galaxia príbehov, prepletajúcich sa v imaginárnom mestečku Quinnipak, ktoré umožní svojim obyvateľom snívať a túžiť po nekonečnosti vo vzrušujúcej atmosfére vedecko-technickej a zároveň umeleckej tvorivosti začiatku devätnásteho storočia. Slovart.sk'