Církev a smrt

Sborník, který je prvním tematickým supplementem časopisu Folia Historica Bohemica, sleduje ve 13 studiích různé aspekty institucionalizace smrti v raném novověku. Je výsledkem kolokvia uspořádaného k této problematice oddělením raného novověku Historického ústavu AV ČR v březnu 2006.

Jednotlivá pojednání buď vycházejí z přednesených referátů nebo diskusních příspěvků, případně byla dodána z řad zájemců o danou tematiku později. V prvním příspěvku se Pavel Král zabýval knihami o dobrém umírání v předbělohorských Čechách. Dalibor Janiš vedle testamentů olomouckých biskupů v 16. a na začátku 17. století zhodnotil i jejich fundátorskou praxi a majetkovou politiku vůbec. Článek Oty Halamy se zaměřil na fenomén revenantů v protestantské předbělohorské literatuře. Pavel B. Kůrka upřel pozornost k městskému prostředí přelomu 16. a 17. století, konkrétně k pohřbům realizovaným městskými zádušími. Tomáš Sterneck poukázal ve svém příspěvku na širší souvislosti pohřbů v konfesijně rozděleném prostředí města Brna kolem roku 1600. Radmila Pavlíčková se věnovala pohřebním kázáním nad biskupy ve středoevropské oblasti v době konfesionalizace. V následující studii se Marie Ryantová v návaznosti na testamenty světských duchovních v pražské arcidiecézi dotkla i jejich pohřbů a vyřizování pozůstalostní agendy. Jiří Mikulec upřel pozornost k problematice katolických bratrstev i literátských kůrů především v pobělohorském období a sledoval je jakožto instituce regulující laickou zbožnost. Navázal na něj Zdeněk Orlita, který se zabýval specifickou problematikou pohřebních průvodů v prostředí pobělohorských mariánskýchkongregací. Jan Zdichynec a Hedvika Kuchařová přiblížili ve společné studii raně novověké pohřební rituály cisterciáků a premonstrátů. Premonstrátskými zvyklostmi souvisejícími s umíráním, smrtí i pohřby se zabývala také Jana Oppeltová, jež je charakterizovala na základě řádových narativních pramenů z Čech a Moravy. Kateřina Valentová a Karel Černý sledovali ve společné studii smrt a pohřeb ve světle jezuitských konsvetudinářů. V posledním příspěvku pojednal Zdeněk R. Nešpor o mezikonfesních sporech spojených s nekatolickými pohřby těsně po vydání tolerančního patentu.