Chuť jablek. Moderní tchajwanské povídky
kolektív autorovV knize se představují ve čtrnácti povídkách dva hlavní proudy tchajwanské krátké prózy od konce sedmdesátých let až do přelomu tisíciletí. Jako protipól literatury „modernistů“ předchozích let, ovlivněné západním myšlením a tolerované oficiálními kuomintangskými kruhy, se prosazuje takzvaná literatura rodné půdy.
Bývá ne zcela přesně nazývána, zejména v západních jazycích, jako „nativistická“. (Nativismus je filosofický směr, učení o vrozených idejích, v protikladu k empirismu, v literární teorii jej lze chápat přeneseně jako zúžené zaměření národní literatury na autenticitu místní kultury, pozn. Z. H.). Tchajwanští zastánci literatury „rodné půdy“ jsou přesvědčeni, že zachycením společenských změn na venkově a malých městech, způsobených rozmachem industrializace, mohou spoluvytvářet „nové tchajwanské kulturní vědomí“ a nacházet „tchajwanskou identitu“. Zdůrazňují čistotu jazyka a usilují o zavádění tchajwanštiny (dosud jen mluvené varianty čínštiny) do literárního jazyka.
