Cesta bílého jeřába za tajemstvím času

Jeřáb vzlétl s ranním rozbřeskem do husté mlhy tajemného údolí, ve kterém se nečekaně ocitl. Letěl dlouho, než spočinul nad hladinou.

První spočinutí nad chladnou vodou temného jezera mu přineslo základy učení, které se týká Univerza stejně jako jednoho každého z nás, v ledové tříšti větrem hnaných vln se setkal se základními pojmy čínské kosmologie. Otevřela se mu možnost sestavení a základního použití astrotypu (kosmologického typu horoskopu), vstupní brány k přepočtům osobních energií na energie času (klasická čínská medicína) a prostoru (feng shui). V hlubině temných vod spatřil čáry podivuhodné knihy proměn, která ho zavedla k poznání základních životních uzlů - cesty života. Při krátkém rozestoupení mlhy uviděl jeřáb malý ostrůvek s bambusovým hájem. Druhé spočinutí před ním otevřelo moudra času člověka, možnosti úpravy životního stylu člověka do formy, která nejlépe odpovídá právě probíhajícímu období jeho života. Svět čínské kosmologie odhalil život před životem i po životě, podrobně jeřába provedl úskalími pouti pozemským bytím člověka s jeho průvodcem - časem. První paprskyranního slunce osvětlily svahy kolem jezera a na skalnatém ostrohu umožnily jeřábovi třetí spočinutí. Před jeřábem se rozprostřelo tajemství času, veličiny stejně hmotné jako majestátní skalní masiv. Jeřáb poznal tvary času, jeho sílu, náročnost, podivuhodnou přizpůsobivost, hojivou náruč jeho milosrdenství i ostré dláto vědoucího sochaře, kterým ČAS mění své dva přátele - člověka a prostor. Po třetím spočinutí jeřáb znovu vzlétl. Snad v dálce tušil poslední znaky starodávné kaligrafie právě domalované tenkým štětcem pevnou rukou. Poslední znaky vznešeného poznání. Ještě mnohá spočinutí čekají na jeřába. Dokáže doletět až k nim a převzít pramen původní moudrosti?