Být dlužen za duši. Rozhovor Aleše Palána

Staroříšské nakladatelství Josefa Floriana Dobré dílo objevilo české společnosti celou řadu osobností ve své době zcela neznámých. Za čtyřicet let činnosti vydal Josef Florian přes 400 mnohdy zásadních knižních publikací.

Dobré dílo nebylo pochopitelně jen Josef Florian, ale i mnozí spolupracovníci a jeho početná rodina. Krátké vzpomínky na uhrančivé a vizionářské prostředí Staré Říše publikovalo mnoho návštěvníků, kteří se u Florianů jen mihli. Informovaný hlas zevnitř ale dosud nezazněl. Až dodnes. Synové Josefa Floriana Jan (nar. 1921) a Gabriel (nar. 1924) v tomto svazku vydávají jedinečné svědectví nejen o vydavatelské činnosti Dobrého díla — sami se jako mladí spolu s dalšími sourozenci na přípravě otcových titulů podíleli —, ale hovoří o věcech, do kterých nikdo zvenku nemohl ani nahlédnout. Komplikované rodinné vztahy i složitá osobnost Josefa Floriana vyvstávají díky jejich svědectví velmi plasticky a v mnohém opravují či přímo vyvracejí zažitá klišé a stereotypy. Josef Florian pro své syny pochopitelně není jen vydavatelem knih, ale i milujícím (sic!) otcem, který své potomky zasvěcoval do svých představ Hory studia i je s sebou bral ven, když chodil hledat poklady. Kromě vzpomínek (často i kritických) na Josefa Floriana, svou matku, tetu Antonii (která vedla Dobré dílo ekonomicky) a sourozence — mezi nimiž byla také řada podnětnýchosobností —, vzpomínají Jan a Gabriel Florianové na mnohé návštěvníky Staré Říše. Jsou mezi nimi například Jakub Deml, Otokar Březina, O. A. Tichý, Jaroslav Durych, Jan Čep, František Bílek, Bohuslav Reynek, Suzanne Renaud, Jan Zrzavý, Josef Čapek a další. Respondenti se otevřeně staví i k rozkradení jedinečné staroříšské knihovny na začátku tohoto desetiletí. Text doprovázejí mnohé faksimilie a fotografie pocházející z rodinného archivu — často opět dosud nikde nepublikované.