Svatý proti své vůli Život, osobnost a duchovní odkaz svatého Porfyria Kavsokalyvity

Posvátný synod konstantinopolského patriarchátu kanonizoval dne 27. listopadu roku 2013 starce Porfyria, který poručil svoji dušu Pánu v athoském skytu Kavsokalyvia dne 2. prosince roku 1991. Po třech letech přenesli poslušníci jeho ostatky ze hřbitova na neznámé místo, protože si to tak starec před smrtí přál, a navíc je zavázal, aby nikomu to místo neprozradili.

Nechtěl být totiž uctíván jako světec, odmítal představu, že by mohl být kanonizován. Církev však rozhodla proti jeho vůli. Na základe tisíců svědectví o vyslyšení motlideb, zvlástě proseb za uzdravení těžce nemocných, byl uveden mezi ctihodné nositele svatosti. Kniha obsahuje výběr nejzávažnejších témat blízkých každému věřícímu srdci, na která starec Porfyrios hovořil. Většinou se jedná o odpovědi zpovědníka na otázky duchovních dětí, stále aktuální a živé. Vladyka Kryštof (občanským jménem Radim Pulec) se narodil dne 29. června 1953 v Praze. Teologii vystudoval na Karlově univerzitě v Praze, na nynější Prešovské univerzitě v Prešově, Moskevské duchovní akademii a Athénske univerzitě. Na kněze byl vysvěcen v Praze roku 1974, biskupskou chirotonii přijal roku 1988 v Olomouci. Po dvanácti letech působení na Moravě byl v roce 2000 zvolen pražským arcibiskupem. Metropolitou Českých zemí a Slovenska se stal roku 2006. Na svou službu v čele církve roku 2013 rezignoval a odešel do monastýru Proměnění Páně v Těšově. Od roku 1990 působí na Pravoslavné bohoslovecké fakultě Prešovské univerzity v Prešově. Na základe pozvání přednášel na univerzitě v Athénách, Bernu, Brně, Mníchově, Moskvě, New Yorku, Varšavě aj. Je autorem mnoha publikací, zaměřených především na církevní historii a křesťanskou sociologii, k nimž patří například Úvod a přehledné dějiny byzantského státu (1995), In Guru's Light (1998, slovensky), Pravoslavný svět (2000, 2007 ruský překlad v doplněném vydání), Svatý Nektarios Eginský, metropolita pentapolský (2005) a sborníky Vím, komu jsem uvěřil (2003), Pán se postará... (2003) a Cesty Boží (2013). Kromě pedagogické a vědecké činnosti se věnuje i pastoraci a misii. Roku 1993 založil Gorazdovo cyrilometodějského středisko duchovních setkání spolu s monastýrem Zesnutí přesvaté Bohorodice ve Vilémově. Je zakladatelem dalších pěti monastýrů a duchovním otcem Pravoslavné akadeie Vilémov a České pravoslavné filantropie.