Slezsko v dějinách českého státu

První svazek, na němž se autorsky podíleli Vratislav Janák, Pavel Kouřil, Dalibor Prix, Robert Antonína Martin Čapský, zahrnuje dějiny slezského teritoria od pravěku přes antiku až po příchod slovanského obyvatelstva, dále období středověku, kdy se Slezsko, původně údělné knížectví polských Piastovců, jež se během doby rozštěpilo na téměř dvě desítky knížectví, stalo ve 14. století integrální součástí českého království. Velkou roli sehrávalo již tehdy největší slezské město Vratislav, po Praze největší v celé Koruně české, jež by˝glo hospodářským, obchodním i kulturním centrem celé země.

Pravověrní katoličtí Slezané se v 15. století ostře postavili proti reformnímu zanícení etnických Čechů a tvořili pak neodmyslitelnou součást všech křižáckých akcí proti českým husitům. Také proti Jiřímu z Poděbrad zůstali Slezané v nenávistné opozici, a zůstává proto paradoxem dějin, že právě oni se v 16. století horlivě připojili k luterské reformaci. Druhý svazek, na němž se autorsky podíleli Radek Fukala, Irena Korbelářová, Rudolf Žáček, Jaromír Olšovský a Dušan Uhlíř, zahrnuje dějiny Slezska od roku 1490, kdy zemřel Matyáš Korvín, tedy období humanismu a luterské reformace, ničivé třicetileté války a jejích důsledků, kdy však Slezané na rozdíl od vlastních českých zemí mohli i nadále, byť s jistými omezeními a vystaveni rekatolizačnímu tlaku, vyznávat protestantskou víru, barokní protireformace i počátky industrializace země. Závěrečnou kapitolu česko-slezského soužití pak personifi koval vojácký a agresivní pruský král Fridrich II., který Slezsko anektoval po úspěšných válkách o rakouské dědictví (1740–1742) a posléze válce sedmileté (1756–1763), posledním pokusu podunajské habsburské monarchie o navrácení této mimořádně prosperující provincie.