Lost Europe

Lost Europe, nejrozsáhlejší publikace 400 ASA, obsahuje bezmála 150 černobílých dokumentárních fotografií tří autorů z Ukrajiny z období od počátku devadesátých let až do současnosti. Fotografie Karla Cudlína, Jana Dobrovského a Martina Wágnera doplňuje text novinářky Petry Procházkové.

Publikace vyšla v angličtině s vloženým českým textem. Lost Europe, zatím nejrozsáhlejší publikace vydaná 400 ASA, obsahuje bezmála 150 černobílých dokumentárních fotografií tří autorů z Ukrajiny z období od počátku devadesátých let až do současnosti. Fotografie Karla Cudlína, Jana Dobrovského a Martina Wágnera doplňuje text novinářky Petry Procházkové. Knihu graficky a výtvarně zpracovala Zuzana Lednická ze Studia Najbrt. Fotografové zachycují zemi s dramatickou historií jako místo připomínající poetiku života, který nenávratně mizí. Jako připomínku samozřejmosti starých časů před globalizací. Jako dokument života ze dne na den, který sami autoři komentují: „Fotografie v této knize zachytily mizející svět. Vlastně jeho konec, který není ani tragický, ale ani se nepodobá happy endu. Je to procházka do minulosti, zachycení opravdovosti, po které se nám stýská, ale už bychom ji neuměli, ani nechtěli žít.“ „Knihu Lost Europe považuji za jednu z nejlepších dokumentárních publikací, jaké kdy u nás vyšly. Skvěle propojuje tradici humanistické fotografie s moderním subjektivním dokumentem. Ve vizuálně silných záběrech, invenčně pracujících s konfrontacemi různých motivů, s obrazovou skladbou a se světlem, mnohostranně ukazuje různé aspekty současného života na Ukrajině.“ říká fotograf, historik fotografie a pedagog Vladimír Birgus. Publikace Lost Europe vychází v angličtině s vloženým českým textem. Z doprovodného textu Petry Procházkové: Ukrajinu nepochopíte, dokud si ji neosaháte. Dokud nezakousnete hlt horilky nasátý přímo z láhve sádlem a nezavršíte tenhle kulinářský zážitek cibulí. Až tehdy, když obyvatel sytého a nafoukaného pupku planety, co si říká Evropa, rty přisátými k tlustostěnné sklence s místní samohonkou, pronikne i do těch nejtemnějších zákoutí ukrajinského bytí. Až pak uvidí tuhle zemi očima laskavýma tak, že se šeď a zmar změní v poetickou kulisu doplňující exkurzi do starých dobrých časů. Do dob, kdy vše bylo opravdovější. Zemitější a upřímnější. Ale také krutější a nelítostnější. Anotace AJ: Lost Europe, the most extensive book published so far by 400 ASA, contains almost 150 black-and-white documentary photographs from Ukraine by three authors from the early 1990s to the present. Photographs by Karel Cudlín, Jan Dobrovský, and Martin Wágner are accompanied by the text of journalist Petra Procházková. Graphic design of the book is work of Zuzana Lednická of Studio Najbrt. Photographers capture a country with a dramatic history as a place reminiscent of the poetics of a life that is disappearing forever. As a reminder of the simple old days before globalization. As a document of day to day life, which the authors themselves comment on: “The photographs in this book captured a vanishing world. In fact, its end, which is neither tragic nor does it resemble a happy ending. It is a walk into the past, a capture of the pure way of life we miss, but we would no longer be able or willing to live. ” “I consider the book Lost Europe to be one of the best documentary photography publications ever published in the Czech republic. It perfectly combines the tradition of humanistic photography with a modern subjective angle. In visually strong shots, inventively working with confrontations of various motifs, with pictorial composition and with light, the book shows various aspects of contemporary life in Ukraine in many ways.” says photographer, photography historian, and pedagogue Vladimir Birgus. The book Lost Europe is published in the English language with inserted Czech text. From Petra Procházková’s accompanying text: “You won’t understand Ukraine until you try horilka. Until you take a shot of it straight from the bottle and follow it up with a bite of lard and top off this culinary experience with an onion. Only then, when an inhabitant of the sated and conceited navel of the world, which is called Europe, has his or her lips attached to a thick sided glass of the local firewater, will he or she penetrate even the darkest corners of Ukrainian existence. Only then will you view this country through benevolent eyes, a place where the drabness and desolation are transformed into a poetic backdrop for your journey back to the good old days. To a time when everything was more genuine. More down to earth and forthright. But also crueler, more merciless.”