Uměleckohistorické texty z pozůstalosti Františka Kovárny

Profesor estetiky František Kovárna (1905–1952) proslul především jako výtvarný teoretik a kritik, zabýval se však také literaturou – je autorem několika divadelních her, próz a sbírky básní –, překládal z italštiny a němčiny. Rozsah jeho kulturní činnostije tedy značný, přesto dosud nepatří mezi dobře známé osobnosti české intelektuální historie. Čítať ďalej ↓

Jeho úspěšnou kariéru zkřížila nejprve nacistická okupace, podruhé pak únorové události roku 1948. Exil hledal v Německu, Francii, poté se s rodinou usadil v NewYorku, kde záhy zemřel.Výbor z jeho pozůstalosti představuje tři v celku dosud nepublikované uměleckohistorické texty: přednášku Otázky současného malířství, shrnující Kovárnovy výhrady vůči nefigurativnímu malířství, torzo připravované knihy O výtvarnou mateřštinu, zabývající se českým uměním 19. století, a studii Pokolení obratu, jež se pokouší vytyčit generační směřování mladých umělců vystavujících od počátku třicátých let.Editoři publikace Jiří Koukal a Martina Flekačová doplnili původní texty předmluvou, stručným Kovárnovým životopisem a bibliografií.