Židovská ročenka 5779 (2018-2019)

Židovská ročenka pro rok 5779 (2018/2019) přináší texty dvanácti autorů, domácích i zahraničních. V úvodu je otištěna kapitola z knihy Svět modliteb známého a respektovaného učence, rabína Elie Munka, nazvaná Hodiny modlitby a jejich význam.

Druhý příspěvek se týká pražského rodáka, ředitele Národní a univerzitní knihovny v Jeruzalémě a prvního rektora Hebrejské univerzity Hugo Bergmana, konkrétně jeho činnosti v Evropě po 2. světové válce. Juraj Šajmovič, kameraman, který se podílel na mnoha významných českých filmech, napsal o svém dětství na Slovensku a později ve fašistickém Slovenském státě knihu, ze které vybrala ukázky s názvem Nebe, peklo ráj Olga Hostovská. Novelu Ponor napsala Lidija Čukovská na jaře 1949, v době, kdy se v Sovětském svazu naplno rozbíhala antisemitská kampaň proti kosmopolitismu. Elie Wiesela a jeho nedožité devadesáté výročí narození připomíná ročenka povídkou Také svitky jsou smrtelné. Peter Finkengruen se v textu Říše krále duchů zabývá svým nelehkým dětstvím a dospíváním – narodil se v Šanghaji, po válce žil v Čechách, později v Izraeli a nakonec v Německu. Dita Krausová v příběhu Moje ševcovská kariéra popisuje, jak vypadal život v kibucu v letech 1954–1957. Zamilovaný agent malíře i spisovatele Viktora Pivovarova je také autobiografický příběh. Odehrává se především v Rusku, kde se autor v roce 1937 narodil. V ročence najdete část, věnovanou létům 1963–1974. Knihou esejů amerického spisovatele Philipa Rotha s názvem Proč psát? se ve svém příspěvku zabývá amerikanistka Hana Ulmanová. Z díla současného amerického básníka Carla Denise najdeme v ročence dvanáct básní. David Jan Novotný přispěl příběhem na biblické motivy Pod věží z připravované knihy Bible pro starší a pokročilé. Posledního autora není nutné nijak zvlášť představovat. Je jím Arnošt Goldflam a jeho Dva kratší příběhy.