5 %
Za tebe bych život dal a jiné ztracené povídky
Fitzgerald Francis ScottAutentický New York třicátých let, láska, krize, sex... Soubor posledních doposud nevydaných povídek Francise Scotta Fitzgeralda.
<p>Povídky o rozvodu a zoufalství, o udřených dnech a osamělých nocích, o chytré mládeži, jež během Velké hospodářské krize nedokáže najít práci a nemůže ani studovat na vysoké škole, o dějinách Ameriky a jejích válkách, hrůzách i příslibech, o sexu a následném manželství – nebo taky bez něj – a o divoké, planoucí životnosti a třeskuté bídě New Yorku, který Fitzgerald miloval a pro jehož možnosti, mělkost i šerednost měl takové pochopení. Ukazují jej nikoli jako stárnoucího „smutného mladíka“, vězícího ve zlatých časech své vlastní nedávné minulosti, ale jako vůdčí osobnost moderní literatury ve všem jejím experimentování a vzrůstající komplexnosti. Fitzgerald tu vykračuje ze škatulky autora „jazzového věku“ a postavy jednají a mluví přirozeněji, bez cenzury a líbivého pozlátka. O to je však výpověď v nich obsažená autentičtější. Fitzgerald je v třicátých letech posílal do velkých časopisů a ještě za jeho života byly přijaty k vydání, ale tiskem nakonec nevyšly. Některé z nich vznikly jako podklady pro nikdy nerealizované filmové scénáře. Jiné se Fitzgeraldovi nepodařilo prodat, protože jejich téma nebo styl neodpovídaly tomu, co od něj redaktoři očekávali.</p><p><img src="https://static.artforum.sk/media/redactorjs/za-tebe-bych-zivot-dal-a-jine-ztracene-povidky-fitzgerald-francis-scott-1.JPG"></p><p><img src="https://static.artforum.sk/media/redactorjs/za-tebe-bych-zivot-dal-a-jine-ztracene-povidky-fitzgerald-francis-scott-2.JPG"></p><p><img src="https://static.artforum.sk/media/redactorjs/za-tebe-bych-zivot-dal-a-jine-ztracene-povidky-fitzgerald-francis-scott-3.JPG"></p>
Povídky o rozvodu a zoufalství, o udřených dnech a osamělých nocích, o chytré mládeži, jež během Velké hospodářské krize nedokáže najít práci a nemůže ani studovat na vysoké škole, o dějinách Ameriky a jejích válkách, hrůzách i příslibech, o sexu a následném manželství – nebo taky bez něj – a o divoké, planoucí životnosti a třeskuté bídě New Yorku, který Fitzgerald miloval a pro jehož možnosti, mělkost i šerednost měl takové pochopení. Ukazují jej nikoli jako stárnoucího „smutného mladíka“, vězícího ve zlatých časech své vlastní nedávné minulosti, ale jako vůdčí osobnost moderní literatury ve všem jejím experimentování a vzrůstající komplexnosti. Fitzgerald tu vykračuje ze škatulky autora „jazzového věku“ a postavy jednají a mluví přirozeněji, bez cenzury a líbivého pozlátka. O to je však výpověď v nich obsažená autentičtější. Fitzgerald je v třicátých letech posílal do velkých časopisů a ještě za jeho života byly přijaty k vydání, ale tiskem nakonec nevyšly. Některé z nich vznikly jako podklady pro nikdy nerealizované filmové scénáře. Jiné se Fitzgeraldovi nepodařilo prodat, protože jejich téma nebo styl neodpovídaly tomu, co od něj redaktoři očekávali.
