Proměna středovýchodní Evropy ranného a vrcholného středověku

Prostor, který je dnes označován jako 'středovýchodní Evropa', se utvářel v plynulém dialogu domácích předpokladů s proudem (zejména) západoevropských inovací v podstatě již od svých historických počátků. Výpověď pramenů dále naznačuje, že zhruba mezi léty 800 a 1300 došlo k velké modernizaci politickýcha mocenských struktur po obou stranách říšské hranice, během níž se državy arpádovských, piastovských a přemyslovských knížat změnily v dědičná království a sídla metropolitů.

Tuto dlouhou a ve výsledku úspěšnou proměnu sleduje kolektivní monografie, do níž přispěli čeští, polští a slovenští medievisté mladé a střední generace. Strukturu práce rytmizují tři hlavní problémové okruhy. První z nich je věnován samotné genezi středovýchodní Evropy (Východiska a předpoklady: Martin Wihoda, Andrzej Pleszczyński, Ján Steinhübel, Vincent Múcska, Libor Jan), druhý proměně dědičných přemyslovských a piastovských držav v království (Koruna česká a polská: prostor ke srovnání: Tomasz Jurek, Přemysl Bar, Jacek Maciejewski, Petr Elbel, Tomáš Borovský, Maria Starnawska) a konečně poslední utváření oficiálních vzpomínek (Paměť a minulost: David Kalhous, Petr Kopal, Lukáš Reitinger, Przemysław Wiszewski, Robert Antonín, Martin Čapský).