Bergen, Norsko, 1999. Světlo a tma; vědomí a nevědomí; vnitřní a vnější svět; nezlomná sebejistota a zdrcující pochybnost.

Dlouhou dobu vládlo v křesťanském světě přesvědčení, že lidé jsou vlastně „nevyléčitelně věřící“ a v určitém okamžiku svého života se jistě budou ptát na Boha. Na tomto nezpochybnitelném předpokladu byla mnohdy postavena teologie a pastorace.

Nejvy´raznější a patrně i nejdůležitější Moltmannova kniha nahlíží celek teologie z perspektivy Kristova kříže jakožto Božího kříže. Právě tímto důrazem se její autor nesmazatelně zapsal do dějin teologie.

Ve svém skvělém románu Život za životem, jedné z nejprodávanějších knih pro dospělé v roce 2014, zkoumala Kate Atkinsonová možnosti nekonečných příležitostí – Ursula Toddová prožívala znovu a znovu převratné události dvacátého století. V Bohu v troskách obrací Atkinsonová pozornost k Ursulinu milovanému mladšímu bratrovi Teddymu – adeptu básnictví, pilotovi bombardéru RAF, manželu a otci – a sleduje ho na jeho cestě mezi nebezpečími a pokroky 20. století.

Před více než 200 lety se po starověku a křesťanství objevilo osvícenectví. Po náboženské různorodosti starověku v Evropě převážila židovsko-křesťanská myšlenka „jednoho Boha“, v jejímž důsledku došlo k oddělení boha od přírody.

Bůh se v Písmu postupně dává svému lidu poznat. Nezjevuje se však tak, že by každý rok předložil jednu stránku katechismu, ale sám vstupuje do lidských dějin, a to jen natolik, aby bázlivého člověka, který se jej od okamžiku prvotního hříchu děsí, nevystrašil.

Norský františkán Ole Martin se rozhodl opustit klášter a strávit padesát dní rozprostřených do tří let jako bezdomovec na ulicích Osla a Kodaně. Jeho zážitky přinášejí pohled na život na okraji společnosti, který si běžný člověk stěží dokáže představit, a podněcují k úvahám nad bezdomovectvím z nezvyklé perspektivy.

Zda se dnes školou povinní žáci dozvědí o tom, co je křesťanská víra a praxe, záleží často výhradně na přítomnosti křesťansky žijících učitelů a učitelek. O nich, o jejich víře, o tom, co mají, mohou či naopak nesmějí do české sekulární školy vnášet, je tato kniha především.

Základní dílo k tématu psychoterapie a náboženství - důležitá pomoc při chybějící orientaci v dnešní době. S předmluvou Marka Váchy.

Na začátku roku 1945 musí dvanáctiletá Luisa s matkou a starší sestrou uprchnout z bombardovaného Kielu na venkov. Statek jejího švagra Vincenta, důstojníka SS, se pro ni stává nečekaným ostrovem svobody: vždyť nemusí chodit do školy.

Tato kniha je svým způsobem jedinečná. Vědecky vysvětluje existenci Boha.

Thomas Frings je známý německý kněz, který na sebe výrazně upozornil poté, co v roce 2016 opustil svou farnost a odešel do kláštera. Pohnutkou k tomu mu byla frustrace z toho, jakým způsobem běžná duchovenská činnost probíhá, jak církev tápe ve svém poslání působit v moderním světě.

Na obtížná životní období lze nahlížet různým způsobem. Autorka této knihy je nepovažuje za překážky, ale za „prahy“. Přirovnává život k přebývání v domě s mnoha místnostmi, do nichž můžeme vkročit teprve po překonání a zpracování příslušného prahu, tj. životní křižovatky.

Text komentuje události duchovního života v kontextu koronaviru. Podstatná je Pánova vznešená přítomnost a hluboká zúčastněnost.

Michail Bakunin, ruský filozof, revolucionář a anarchista, představil ve svém nejznámějším textu nazvaném Bůh a stát výklad společenského vývoje, podle nějž člověk překonává stadium zvířete a božského otroctví díky své schopnosti vzpoury. Stát a náboženství ve službě kapitálu ničí svobodu a důstojnost člověka.

Paměti Wernera Herzoga líčí v 36 krátkých pasážích scény a obrazy z neuvěřitelně bohatého autorova života, doplněné jeho krátkými úvahami. Zachycují život v rozpětí jednoho století, který by se nevešel ani do jednoho z jeho slavných filmů.

Cäcilie „Zilli“ Reichmannová, také Zilli Schmidtová (1924–2022), pocházela z rodiny německých Sintů. V „cikánském táboře“ v Osvětimi-Březince se jí v letech 1943–1944 podařilo díky krádežím a kontaktům s kápy chránit své blízké.

Newyorská rabínka v deseti kapitolách velmi dojemně, přesvědčivě a s humorem na mnoha příkladech z vlastní zkušenosti vypráví o vlastní cestě k Bohu, k pokoře a přijetí všech stránek života. Řešením je nalezení „božské jiskry“, tj. Božího úmyslu v sobě, a její udržování.

Výklady biblických textů, které se čtou o nedělích v kostelích a kaplích po celém světě, od profesora Univerzity Karlovy a kazatele Pavla Hoška. Poetická a přitom přesná řeč.

Jako by subjekt těchto veršů spočinul v klidu valašské dědiny, a i když je konfrontován s těžkou nemocí, toto zklidnění mu nabízí možnost intimněji vstupovat do krajiny a zakoušet v ní zázrak Božího stvořitelského díla.Ovšem toto přilnutí ke krajině a Bohu neoklešťuje sbírku ani o věci bytostně lidské, takže zde najdeme i obrazy milostné, či rovnou erotické. Básnická Lužná je tedy místem, kde se setkává akt Božího stvoření s každodenní, vzrušující i trapnou, životní zkušeností člověka.