Globalizace života směřující paradoxně opět k polarizaci. Opory terorismu v politické a sociální sféře a problematika etnických menšin ve většinové společnosti.

Máte pocit, že žijeme na konci dějin? Zdá se vám, že všechno hoří a jedna katastrofa střídá druhou?

Smuteční řečník Franz Escher čeká na elektrikáře. Jeho kuchyňská zásuvka má vadné spojení.

Unikátní kniha 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na nejdůležitější otázky začátku 21. století. První dvě dekády 21. století přinesly světu nové problémy a otázky, kterým čelí především euroamerický svět a křesťansko-židovská civilizace.

Tato kniha je praktickým a efektivním nástrojem pro ty, kteří na sobě chtějí pracovat – ať už se jedná o sportovce, na které se obrací primárně, nebo o kohokoli jiného. Jejím cíle je pomoci lidem posílit jejich psychiku: zabývá se motivací, sebedůvěrou a sebevědomím, koncentrací, zvládáním tlaku a řadou dalších témat.

Když mají lidé odpovídat na jednoduché otázky o stavu světa například zda ubývá extrémní chudoby, jaká je na Zemi průměrná délka života nebo jak násilný je náš svět dostáváme systematicky špatné odpovědi. Tak špatné, že kdyby měli zcela náhodně odpovídat šimpanzi, dosáhnou lepších výsledků než učitelé, investiční bankéři i nositelé Nobelovy ceny.

Studie francouzského politologa a geopolitika Bertranda Badieho Nejsme už sami na světě (Nous ne sommes plus seuls au monde. Un autre regard sur l'"ordre international", La découverte, Paříž, 2016) je výstižným a stručným shrnutím základních prvků diplomacie, pravidel zahraniční politiky, tak, jak se v průběhu dějin konstituovala, a charakteristikou současné situace v této oblasti.

Dlouhé tisíce let jsme údajně žili v absolutně rovnostářských kmenech – než jsme vynalezli zemědělství a s ním také bohatství a chudobu, byrokracii a krutovládce. Učitelé dějepisu i autoři bestsellerů o historii tento jednoduchý příběh milují.

Ambivalence je téma, které se v díle Zygmunta Baumana objevuje velmi často. V jeho analýzách modernity, v knihách o životě v tekuté moderní společnosti, jde téměř vždy o motiv ústřední.

Rodičovství není o metodách, ale o klidu, na který se dítě může spolehnout. Psycholog Milan Studnička se tentokrát zaměřuje na nejdůležitější otázky, které rodiče u svých potomků řeší: od školky až po dospělost.

Svět se od základů změnil. Počátkem 21. století se lidé již nespokojili pouze s dvěma biologickými pohlavími, ale začali vymýšlet různé varianty stále nových typů, nad nimiž mnohdy zůstával rozum stát.

Od autora bestsellerů Dějiny světla a Možnosti milostného románu.
Čech, který jede na Ukrajinu najít své jiné já.

Nevidí Bohu do hlavy, Janu Graubnerovi prý kazil mládež a učil se milovat vrahy. Je trochu rebel a nečeká, že se změny dostaví samy.

Proč snesla slepice Ema svoje první vajíčko v prosinci? Zbláznila se snad?

Vysoké hodnocení tělesnosti je jedním z nejnápadnějších rysů, které křesťanství vneslo do kultury a myšlení pozdní antiky. Víra v Boha, který se vtělil, měla přitom vliv také na představu o člověku.

Úspěšný neurovědec Joe Chayefski je muž s mnoha problémy, a to nejen takovými, které občas sami zažíváme, ale i mnohem méně obvyklými. Jeho žena je zahlcena prací, dcera tráví většinu času se smartphonem nejnovější generace a kdosi neznámý začal obtěžovat rodinu protesty proti Joeovým laboratorním pokusům na zvířatech.

O ostatních lidech nevím nic, zjistí Alice už jako malá. Celé dny se cítí osamělá, matka mizí do práce a babičku, která ji hlídá, nesnáší.

Posledních minimálně pět let, jako by se česká společnost ocitla ve slepé uličce a netuší, jak z ní ven. Politickou scénu ovládlo duo Miloš Zeman a Andrej Babiš.

Malíř, výtvarný kritik, a prozaik Jan Paul vydává novou sbírku povídek nazvanou Mrkací panenka. Po své literární prvotině Deník pošetilého milence (2006) a knize O štěstí v umírání (2011) se v novém titulu zabývá tématem lásky, nenávisti a smrti.

V éře velkých dat je snadné podlehnout dojmu, že máme všechny informace, které ke správnému rozhodování potřebujeme. Ve skutečnosti však nejsou data, která máme, nikdy úplná – obvykle jde o pouhou špičku ledovce.