Svazek obsáhne tři knihy Přemysla Blažíčka (1932–2002), napsané v osmdesátých a devadesátých letech 20. století a vydané pak – nikoli v pořadí, v jakém vznikaly – v letech 1991 (Haškův Švejk) a 1992 (Epičnost a naivita Holečkových Našich a Škvoreckého Zbabělci). Shrnutí do jednoho svazku je dáno chronologií vzniku všech tří prací i faktem, žejde o monografie o románových dílech (odtud souhrnný titul Knihy o epice). Edice navazuje vydavatelsky a typograficky na soubor Blažíčkových časopiseckých studií a článků Kritika a interpretace (2002) a především na společné vydání autorových knih o básnících, psaných v šedesátých a sedmdesátých letech, Sebeuvědomění poezie a Poezie Karla Tomana (Knihy o poezii, 2011). Třídílný projekt, který se tímto svazkem uzavírá, tak přináší v jednotné vydavatelské péči autorovo kompletní dílo, které v české literárnívědě představuje ojedinělé vykladačské úsilí. Blažíček podává nejen takřka fenomenologickou interpretaci románů Josefa Holečka Naši (1888–1923, 10. díl posmrtně 1930), Jaroslava Haška Osudy dobré vojáka Švejka za světové války (1921–1923) a Josefa Škvoreckého Zbabělci (naps. 1949, vyd. 1958), ale také představuje všechna díla jako osobitý pokus o epický žánr v souvislostech evropského písemnictví.