Rusko: prokletí impéria Zdroje ruského politického chování

Současný polský filosof a sociolog Paweł Rojek (1981) analyzuje v knize Rusko: prokletí impéria historické a ideové kořeny politického rozhodování současného Ruska. Co bylo rozhodujícím popudem agrese vůči Ukrajině?

Jde o výron ruského nacionalismu a jeho snahy o sjednocení a obranu „ruského světa“ před cizími vlivy, nebo jde o symptom návratu k expanzivní ideji impéria? Autor se podrobně z historického hlediska zabývá třemi tradičními dilematy Ruska: Je nositelem křesťanského poselství carova moc, nebo ruský lid? Je třeba depozitum křesťanské víry pouze chránit, nebo také šířit do světa? Je poslání Ruska pouze náboženské, nebo má také svůj světský rozměr? Dále pak rozvíjí úvahy o propojení náboženství s politikou a náboženství s národem v dějinách Ruska a zabývá se také koncepcí Moskvy jako „třetího Říma“. Tato historická dilemata mají překvapivě silný vliv i na současné podoby ruského vnímání sebe sama a role země ve světě. Hlavním cílem Rojkovy knihy je prezentace ideového zázemí Putinovy politiky. Ta je tvarována střetem dvou geopolitických koncepcí: euroasianismu Alexandra Dugina a insularismu Gleba Pavlovského a Vladislava Surkova. Kniha Rusko: prokletí impéria tak poskytuje jedinečnou příležitost pro hlubší pochopení událostí, které výrazně ovlivňují dnešní Evropu.