Host 7/2014

Měsíčník pro literaturu a čtenáře. S koncem léta přichází první podzimní melancholie.

Loupe se opálení, zkracuje den a sklízí zahrádky u hospod. Člověk se potom stahuje zpátky do svého, přes zbytek roku vysezeného, důlku a netrpělivě šátrá po něčem na čtení. Třeba po sedmém, zářijovém Hostu. Pochmurnou a zádumčivou atmosféru nadcházejícího podzimu zde připomíná autor amerického jihu Cormac McCarthy, jemuž je tentokrát věnováno téma čísla. Překladatel Michal Svěrák v jeho rámci představuje pozoruhodný McCarthyho literární vývoj. A jiný překladatel, Martin Svoboda, v rozhovoru mluví o tom, jaké to je překládat temné romány plné smrti i o náročnosti jejich jazyka. Tajemný a mediálně nesdílný spisovatel ovšem nezískal popularitu jen svými knihami, své udělaly také jejich četné filmové adaptace, například od bratří Coenů nebo Billyho Boba Thortona. Hollywoodským trhákům na motivy McCarthyho románů se ve své studii věnuje Ivo Michalík. Černá zákoutí lidské duše nejsou doménou pouze Cormaca McCarthyho, ale i specifických literárních žánrů. Za příklad jsme si vybrali detektivku, jejíž stav v Česku už několik let okupovaném skandinávskými kriminálníky i detektivy analyzuje Michal Jareš. Na další bolavá místa české literatury i společnosti si v rozhovoru posvítila rakouská bohemistka Johanna Posset. Zdejší literatura naštěstí nemá jen problémy, ale také radosti, naděje a nadhled, jak se ukazuje v rodinném dialogu spisovatelů otce Ludvíka a syna Jana Němcových. V recenzní části Hosta se tentokrát diskutuje například o románu Martina Reinera Básník. Román o Ivanu Blatném. Literární kritik Jiří Trávníček jej chválí jako „následováníhodný příklad“ psaní. Jeho nadšení ale v kritické diskusi mírně chladí Jiří Krejčí a Petr Minařík. A k onomu vytouženému čtení může posloužit povídka Jiřího Hájíčka Lvíčata nebo ukázka z nové knihy britského humoristy Stephena Frye. Celý obsah zářijového Hosta najdete zde.