Česká literatura 2/2014

Studie PETR VOIT Česká knižní kultura doby Václava Hájka z Libočan. Na okraj jednoho badatelského vakua Stať nahlíží literární terén vymezený koncem 15. století a rokem 1553 čili dobou, v níž žil a tvořil první skutečný český spisovatel Václav Hájek z Libočan, autor Kroniky české (1541), překladatel a adaptátor několika staročeských děl.

MICHAL CHARYPAR „Národ nezná odpuštění“: Expatriace Karla Sabiny v srpnu 1872 Studie sleduje detailním způsobem okolnosti tzv. „národního soudu“ nad Karlem Sabinou, který byl v létě 1872 odhalen jako konfident pražské policie a na základě toho přinucen českými vlastenecko-politickými kruhy k emigraci z Čech a k zastavení své oficiální činnosti jako spisovatele. ALEŠ HAMAN Prolegomena k parnasismu V české literatuře 19. století vznikla na sklonku sedmdesátých a osmdesátých let vývojová fáze, která bývala tradičně charakterizována jako etapa generace lumírovsko-ruchovské, týkala se převážně tvorby básnické reprezentované významnými autory, kteří byli hlavními přispěvateli literárních časopisů Ruch a Lumír,v nichž se od konce let šedesátých a od první poloviny let sedmdesátých soustředily hlavní osobnosti této generace: Sládek, Čech, Vrchlický, Zeyer. LUBOMÍR DOLEŽEL Hra s ich-formou v díle Bohumila Hrabala Studie je ke stažení zde. Diskuse NÁRODNÍ HUMANISMUSV DISKUZI Programová studie Petra Voita, jež otevírá přítomné číslo České literatury, vyzývá k přehodnocení náhledu na humanistické písemnictví v českých zemích. EDUARDO FERNÁNDEZ COUCEIRO O národním humanismu, jeho domnělém zakladateli a takzvaném manifestu Dodnes obecně platný pojem národní humanismus, chápaný jako vědomě utvořená skupina literátů s proklamovaným vůdcem, zakládacím manifestem a konkrétním literárním programem, je produkt dlouhotrvajícího mýtotvorného procesu, který počal v 19. století a vyvrcholil v české povalečné marxisticko-nacionalisticky laděné literární historiografii. JAN MALURA O národním humanismu, jeho domnělém zakladateli a takzvaném manifestu Článek vstupuje do diskuse o literárněhistorickém konceptu tzv. národního humanismu. Připomíná genezi této kategorie v 19. století a zdůrazňuje zejména úlohu Josefa Truhláře, významného literárního historika a znalce humanistického písemnictví. LUCIE STORCHOVÁ Vědecké reprezentace renesančního humanismu a utváření kolektivních kulturních identit Stať poukazuje na to, jak starší historické a literární bádání o renesančním humanismu souviselo s aktuálními politikami českého národního společenství. TOMÁŠ HAVELKA Všehrd, humanismus a literární historici Příspěvek polemizujes metodologickým pojetím studie E. F. Couceira, poukazuje na nezmíněné nebo zkreslené aspekty problematiky tzv. českého národního humanismu, zejména upozorňuje na nutnost vnímat literární interpretace na základě dobových determinací.