České nebe

Svatí lidé - světci byli a dosud jsou celebritami křesťanské Evropy. Středověká společnost žila legendami o svých svatých, udržovala jejich kulty jako pilíře správného směřování v každodenním životě, v umění i politice, a také je vášnivě milovala, věřila v ně a žádala od nich naději… Odkaz světců s českými kořeny je živý i dnes.

Právem na něj můžeme být hrdí. Na počátek dlouhého výčtu českých svatých je však nutné postavit cizince: soluňské bratry Cyrila a Metoděje, bez kterých by neexistovalo slovanské a později ani české písemnictví. Nejsilnější charizma mají světci národní, zemští patroni, v jejich čele stojí svatý Václav amístem jeho tradičního uctívání je Stará Boleslav, kam každoročně míří svatováclavská pouť. Českou patronkou je "prabába" Přemyslovců svatá Ludmila, stejně jako královská dcera Anežka Česká, jejíž svatořečení v roce 1989 podle dávného proroctví přineslo zemi svobodu. Mnozí z českých světců jsou známější v cizině než doma, patří mezi ně i první český biskup svatý Vojtěch zvaný "český Evropan". Za nejpopulárnějšího českého světce můžeme považovat Jana Nepomuckého, jehož soch se po Evropě nachází na 30 000. Někteří svatí s českými kořeny konali své velké skutky v cizině: tak se Klement Maria Hofbauer, pekař z moravské vísky, stal patronem města Vídně, a jiný český rodák, Jan Nepomuk Neumann, je znám jako první americký svatý.