Člověk musí hořeti

5 %

Člověk musí hořeti

Tajovský Bohumil Vít

Rozhovory s želivským opatem Bohumilem Vítem Tajovským Člověk musí hořeti vycházejí v tomto svazku ve druhém vydání. První vydání vyšlo v roce 2001 v nakladatelství Torst a bylo doplněno dokumentační přílohou ÚDV o „Akci K“ a osobními vzpomínkami na Víta Tajovského z pera Ivana Medka, Luboše Hrušky, Antonína Bradny, Zdeňka Rotrekla, Jaroslava Meda, Jiřího Reynka a dalších.

Aktuální vydání odstraňuje některé chyby a nepřesnosti ve vlastním textu rozhovoru a vychází s novým obrazovým doprovodem. Různé verze opatského znaku B. V. Tajovského vytvořil výtvarník Zdirad Čech.Autory fotografického cyklu z Želiva jsou Alena Dvořáková a Viktor Fischer, některé další snímky dodali Pavel Dias a Evžen Sobek. Samotný rozhovor vznikal od dubna 1998 do srpna 1999 při návštěvách Aleše Palána a Jana Paulase na Želivě. Autoři nahrálizhruba šedesát hodin zvukového záznamu, který pak přepsali, upravili a strukturovali. Závěrečné znění rozhovoru B. V. Tajovský autorizoval, prvního vydání knihy se však už nedočkal. Název titulu je převzat z básně Jana Zábrany, která vyšla ve výboru Jistota nejhoršího. Předmluvu k prvnímu (i nynějšímu druhému) vydání namluvil Tajovského přítel Anastáz Opasek týden před svou smrtí, autorizovat ji však už nestačil. Dík za redakčí práci na prvním vydání knihy patří Šárce Grauové. Želivský opat BohumilVít Tajovský (1912–1999) je všeobecně vnímán jako „jeden ze zcela mimořádných svědků víry 20. století, člověk plný odhodlání, odvahy a schopnosti nést utrpení“. Tak svého přítele charakterizoval břevnovský opat Anastáz Opasek. Laskavost i nepoddajnost ve Vítu Tajovském nezlomily ani roky strávené v nejtěžších komunistických věznicích. Byl zatčen kvůli tzv. číhošťskému zázraku a v prvním církevním monstrprocesu byl odsouzen k dvaceti letům žaláře. Bohumil Tajovský se narodil na Havlíčkobrodsku a s Vysočinou byl spojen téměř celý jeho život. Síla jeho osobnosti však hranice tohoto regionu výrazně přesáhla. Tajovský tak ve svém životopisném rozhovoru může vzpomínat na takové postavy jako např. Josef Beran, Jakub Deml, Josef Florian, Václav Havel, Gustáv Husák, Jan Masaryk, Suzanne Renaud, Václav Renč, Bohuslav Reynek, Pavel Tigrid, František Tomášek, Jan Zábrana či Jan Zrzavý. Opat Tajovský zemřel ve zdech svého milovaného kláštera na den přesně půl století poté, co se v Číhošti za zády P. Toufara pohnul křížek...

Vydavateľ Karmelitánské nakladatelství
Počet strán 472
Rok vydania 2009
Jazyk Čeština
Väzba Tvrdá väzba / Hardback
EAN 9788071953623
Adresa titulu https://www.artforum.sk/katalog/28641/clovek-musi-horeti
Aktuální vydání odstraňuje některé chyby a nepřesnosti ve vlastním textu rozhovoru a vychází s novým obrazovým doprovodem. Různé verze opatského znaku B. V. Tajovského vytvořil výtvarník Zdirad Čech.Autory fotografického cyklu z Želiva jsou Alena Dvořáková a Viktor Fischer, některé další snímky dodali Pavel Dias a Evžen Sobek. Samotný rozhovor vznikal od dubna 1998 do srpna 1999 při návštěvách Aleše Palána a Jana Paulase na Želivě. Autoři nahrálizhruba šedesát hodin zvukového záznamu, který pak přepsali, upravili a strukturovali. Závěrečné znění rozhovoru B. V. Tajovský autorizoval, prvního vydání knihy se však už nedočkal. Název titulu je převzat z básně Jana Zábrany, která vyšla ve výboru Jistota nejhoršího. Předmluvu k prvnímu (i nynějšímu druhému) vydání namluvil Tajovského přítel Anastáz Opasek týden před svou smrtí, autorizovat ji však už nestačil. Dík za redakčí práci na prvním vydání knihy patří Šárce Grauové. Želivský opat BohumilVít Tajovský (1912–1999) je všeobecně vnímán jako „jeden ze zcela mimořádných svědků víry 20. století, člověk plný odhodlání, odvahy a schopnosti nést utrpení“. Tak svého přítele charakterizoval břevnovský opat Anastáz Opasek. Laskavost i nepoddajnost ve Vítu Tajovském nezlomily ani roky strávené v nejtěžších komunistických věznicích. Byl zatčen kvůli tzv. číhošťskému zázraku a v prvním církevním monstrprocesu byl odsouzen k dvaceti letům žaláře. Bohumil Tajovský se narodil na Havlíčkobrodsku a s Vysočinou byl spojen téměř celý jeho život. Síla jeho osobnosti však hranice tohoto regionu výrazně přesáhla. Tajovský tak ve svém životopisném rozhovoru může vzpomínat na takové postavy jako např. Josef Beran, Jakub Deml, Josef Florian, Václav Havel, Gustáv Husák, Jan Masaryk, Suzanne Renaud, Václav Renč, Bohuslav Reynek, Pavel Tigrid, František Tomášek, Jan Zábrana či Jan Zrzavý. Opat Tajovský zemřel ve zdech svého milovaného kláštera na den přesně půl století poté, co se v Číhošti za zády P. Toufara pohnul křížek...

Ďalšie z kategórie kresťanstvo a judaizmus