Princezna Alžběta
Historický román o dětství a mládí královny Alžběty I.
Weirová Alison
Malá Alžběta, dcera Jindřicha VIII., nejmocnějšího z anglických panovníků, je princezna předurčená k životu na výsluní moci a slávy a lidé se jí klanějí jako králově dědičce. To vše se ale rázem změní, když je její matka Anna Boleynová – Jindřichova velká láska – popravena za údajnou nevěru.
Král holčičku vydědí, dá ji prohlásit za nemanželskou a ona je napříště nucena spoléhat jen na vlastní důvtip, aby v temných vírech doby plné intrik a náboženských svárů mezi katolictvím a nově zrozeným protestantismem vůbec přežila. Zvlášť po otcově smrti musí jako sirotek obratně proplouvat dravými proudy bezohledných mocenských bojů u tudorovského dvora. Je svědkem protestantské regentské vlády svého bratra, mladičkého Eduarda VI., i nelítostné katolické restaurace své starší sestry Marie Krvavé, za jejíž vlády se jako ikona protestantské strany na krátký čas dokonce ocitá uvězněna v Toweru, a ač se důsledně distancuje ode všech spiknutí, hrozí jí smrt. Jsou chvíle, kdy bojuje o holý život, a přelstít ty, kdo usilují ojejí zničení nebo ji chtějí využít pro své vlastní cíle, jí pomůže jen nevšední inteligence a mimořádné vzdělání. Z hloubavé, předčasně vyspělé dívenky, jejíž osud je plný tragických zvratů, se nakonec stává nejslavnější a nejoblíbenější anglická královna. Ale to už je jiný příběh. Čtivý román od populární historičky vypráví příběh Alžběty I., než se stala královnou… Alžběta je líčena jako inteligentní, moudrá, předčasně vyspělá a sympatická postava, která úspěšně přežije všechny úklady a životní zvraty. Příběh se důsledně drží historických skutečností a přesvědčivě zachycuje intimní detaily z jejího života. Alison Weirová (1951) žije a pracuje v hrabství Surrey nedaleko Londýna. Je známa především jako historička, která má na svém kontě celou řadu obsáhlých publikací v oboru literatury faktu, mimo jiné knihy Děti Anglie, Šest žen Jindřicha VIII., Pád Anny Boleynové, Jindřich VIII.: Král a dvůr, Normanské královny Anglie (1066–1167) a Eleonora Akvitánská. Dále napsala i několik historických románů: Nevinná zrádkyně, Princezna Alžběta, Královna Alžběta, Nebezpečné dědictví a Zajatá královna, po nichž pokračuje sérií příběhů o šesti ženách Jindřicha VIII. Už jich představila pět v románech: Kateřina Aragonská: Pravá královna, Anna Boleynová: Králova posedlost, Jana Seymourová: Laskavá královna, Anna Klevská: Královna s tajemstvím a Kateřina Howardová: Nevěrná královna.