Podoby Koreje Pocta Vladimíru Puckovi k 80. narozeninám

Čeští a slovenští koreanisté se v Podobách Koreje věnují jednotlivým aspektům korejských dějin, kultury a jazyka, a snaží se tak postihnout to, co tvoří korejskou svébytnost a výjimečnost. Sinolog Oldřich Král poukazuje svým příspěvkem o vztahu historie a fikce v čínském románu na společné fundamenty literatury čínské i korejské.

Miriam Löwensteinová se ptá po roli historika v jedné z nejstarších korejských kronik, Samguk jusa, a Vladimír Glomb analyzuje otázku korejské identity v tradičním konfuciánském vzdělávání. Marek Zemánek zkoumá střet buddhistických hodnot s moderními ideologiemi na příkladu Manhä Han Jonguna a Tomáš Horák představuje zásadní postavu buddhismu období Korjo, Mistra Činula. Korejská bohemistka Yu Sonbi pak nabízí pohled opačný, korejskou interpretaci Karla Čapka. Zdenka Klöslová sumarizuje informace o Korejcích a Koreji v Československém denníku, listu československých legionářů v Rusku. Právě kontakty legionářů a korejského národního hnutí jsou jednou ze zásadních kapitol překvapivě hlubokého vztahu mezi oběma zeměmi. Ten ilustruje i studie Jaroslava Olši jr., věnovaná postavě Maxe Taublese, prvního pražského rodáka na Korejském poloostrově, a práce Zuzany Vavrincové, popisující kontakty obou zemí v rámci již rozděleného poloostrova na příkladu československého působení v Dozorčí komisi neutrálních států. Doyen korejské bohemistiky Kwon Jaeil pak analyzuje specifické a také společné rysy předválečné literární avantgardy v obou zemích. Překotný vývoj moderního korejského jazyka a jeho jednotlivé aspekty popisují Blanka Ferklová ve své studii o korejských onomatopoiích a Vladislava Mazaná při zkoumání nejnovějších vývojových tendencí korejštiny. Jozef Genzor doplňuje lingvistickou sekci příspěvkem věnovaným ohroženým jazykům. Závěrečný text věnovaný tibetským onomastikám pochází z pera Josefa Kolmaše.