Ale Isle a jejímu bratrovi připadá, že vším prosakuje matčin smutek a studená, vlhká šeďhobartských kamenných ulic. Potom, jednou ráno, spatří Isla červenou loď. Ta barva jí rozzáří celý den. A když se námořník z té lodi spřátelí s její matkou, začne jim všem vyprávět své příhody – z Antarktidy, z rodného Dánska, ze života na lodi. Jako buřňáci černobílí, kteří snášejí drsné podmínky na nejchladnějším místě planety, se tahle osamělá dívenka z konce světa dozvídá, že může jet kamkoliv, být kýmkoliv. Ale stejně tak poznává, že stejně snadno to všechno může ztratit. Dvě dlouhá léta převrátí Isle život naruby.
